https://www.cyfrowaetnografia.pl/files/original/5eb4bdb57852338aa36e5bcc47a8da5e.pdf d015b0d79f5cebcdddaac0787438fe35 Dublin Core The Dublin Core metadata element set is common to all Omeka records, including items, files, and collections. For more information see, http://dublincore.org/documents/dces/. Title A name given to the resource Książki Text A resource consisting primarily of words for reading. Examples include books, letters, dissertations, poems, newspapers, articles, archives of mailing lists. Note that facsimiles or images of texts are still of the genre Text. Dublin Core The Dublin Core metadata element set is common to all Omeka records, including items, files, and collections. For more information see, http://dublincore.org/documents/dces/. Relation A related resource oai:cyfrowaetnografia.pl:publication:5446 Rights Information about rights held in and over the resource Licencja PIA Date A point or period of time associated with an event in the lifecycle of the resource 2010 Subject The topic of the resource dziedzictwo kulturowe Identifier An unambiguous reference to the resource within a given context oai:cyfrowaetnografia.pl:5063 Title A name given to the resource Predmluva / Dziedzictwo kulturowe jako klucz do tożsamości pogranicza polsko-czeskiego Description An account of the resource Dziedzictwo kulturowe jako klucz do tożsamości pogranicza polsko-czeskiego; pod red. Haliny Rusek,Agnieszki Pieńczak i Jacka Szczyrbowskiego s.10-14 Creator An entity primarily responsible for making the resource Rusek, Halina Language A language of the resource pol ang. cz. Publisher An entity responsible for making the resource available Wydział Etnologii i Nauk o Edukacji Uniwersytetu Śląskiego w Cieszynie Format The file format, physical medium, or dimensions of the resource application/pdf PDF Text Text capture metadata for PDF documents Text Předmluva Na obou stranách hranice - kulturní dědictví a identita Těšínského Slezska Když vyslovujeme „Těšínské Slezsko”, ne vždy mluvíme o stejné věci. Pro dějepisce má tento název jiný význam než pro zeměpisce, ještě odlišně jej chápe sociolog, etnograf, etnolog nebo antropolog. Co tedy znamená Těšínské Slezsko /polsky „Śląsk Cieszyński“/? Máme na mysli nezvykle krásný region, jak je všeobecně označováno těšínská země? Tak krásný a lidem přívětivý kousek země, který před 1200 lety natolik uchvátil tři polská knížata Leszka, Bolka a Cieszka, že se z důvodu svého setkání radostně rozhodli založit město Cieszyn /česky „Těšín“/? A co znamená název Těšín? Spanilé město kdysi nazývané Malou Vídní? To krásné Těšínské Slezsko a jeho hlavní město Těšín jsou už minulostí, mýtem. Není jedno Těšínské Slezsko a jeden Těšín – a to už 90 let, protože tehdy byl region po dlouhých přích rozdělen mezi dva státy Polsko a Československo, které nebyly s podmínkami rozdělení spokojené. I když z pohledu zeměpisu a dějepisu můžeme mluvit o jednom Těšínském Slezsku nyní se rozkládajícím na obou stranách polsko-české hranice, tak přece jenom kulturní ukazatelé nařizují, abychom mluvili o dvou těšínských zemích, které určité vlastnosti spojují, ale mnohem více je toho dělí. Po rozdělení těšínské zemi se název Těšínské Slezsko dochoval pouze pokud jde o polskou stranu regionu. Na české straně se mluví o českém Slezsku nebo Těšínsku, avšak kousek této části Slezska zahrnující dva okresy obydlené velkými seskupeními Poláků, je nazýván hlavně v Polsku Záolším /polsky „Zaolzie“/. Těšínská země vždy byla považována za „pohraničí”. Vždy se rozprostírala a i dnes se rozprostírá na pomezí států, národů, kultur a náboženství, co se odráží v současném charakteru země, který byl utvářen polskými, českými, německými, slovenskými, rakouskými a dokonce i maďarskými vlivy. V zeměpisném i společenském prostředí tohoto pohraničí dochází neustále ke kulturním střetům, pronikání kulturních hodnot a vzorů z jedné skupiny do druhé, výměny způsobu života a také často k rivalitě mezi těmito způsoby, hodnotami a vzory. V důsledku procesu směšování se kultur po mnoho staletí se na Těšínském Slezsku uformovala specifická kultura se synkretickými vlastnostmi, která obsahuje různé prvky – kdysi byly „cizí“ a nyní jsou adoptované do domácí kultury a jsou tedy „vlastní“. Stalo se tak i přes skutečnost, že polsko-česká hranice táhnoucí se středem regionu byla vždy nepřístupnou hranicí – až do začátku 90tých let XX. století to byla hranice uzavřená, neprodyšná, což znamenalo, že její překročení patřilo k vyjímečným situacím a vyžadovalo překonání četných překážek. Dlouhá léta izolace způsobily, že se dvě strany hranice – Poláci a Češi – od sebe �Předmluva 11 odvrátily a po několik desítek let nemohla být o jakékoliv spolupráci na česko-polském pohraničí vůbec řeč. Někdy se říká, že hranice nejenom dělí, ale také určitým způsobem spojuje dva společenské a kulturní organismy. Avšak polsko-česká hranice po několik desítek let pouze rozdělovala, její přísnost účinně vedla k přerušení dřívější kulturní jednoty této části Slezska, jehož obyvatelé sice nyní zkoušejí – i když ještě zatím dost nesměle a s určitým odstupem od sebe – vázat tyto potrhané nitě, ale musí se smířit s faktem, že návrat k dřívější jednotnosti Těšínského Slezska není možný. Na obou stranách hranice se vytvořily odlišné společnosti s různými systémy hodnot, normami a způsoby života. Pouze v jazyku a těch životních oblastech, které odkazují na tradici, je možno objevit dozvuky někdejší jednoty. Stávající procesy probíhající na polsko-českém pohraničí a jejich dynamika jsou závislé na mnoha různorodých faktorech z minulosti i přítomnosti. Jejich podrobná klasifikace není možná, ale lze se pokusit určit podmíněnosti, které můžeme vzít v potaz jako ty, které v největším rozsahu ovlivňují to, co se nyní odehrává na všech etnických, národnostních a státních pohraničích, včetně polsko-českého pohraničí na Těšínském Slezsku. Tyto podmíněnosti vyplývají jak ze situace, v jaké fungoval v minulosti a funguje nyní tento region, tak i ze situace, v jaké se nachází současný svět. 1. Obyvatelé Těšínského Slezska žijí v několika dimenzích pohraničí. Zaprvé bydlí na pohraničí mezi dvěma státy a národy, takže v prostoru, ve kterém dochází k pronikání kulturních vzorů, systémů hodnot, životních způsobů a stylů z jedné strany hranice na druhou. Zadruhé, každý den žijí v oblasti náboženského pohraničí, které vyplňují vzory originální, hlavně katolicko-evangelické náboženské kultury. Na Těšínském Slezsku žije několik desítek tisíc luteránů – nejpočetnější společenství luteránů v Polsku. Pouze zde je možno najít vesnice, kde mezi obyvateli převažuje většina osob protestantské víry v jejich četných obměnách. 2. Složitost vlivů tohoto druhu způsobuje, že totožnost obyvatelů pohraničí je taková, jako jejich kultura: složitá, nestejnorodá, sestavovaná z bohatého materiálu, a navíc neustále obnovovaná v takovém rytmu, v jakém se mění a vyskytují nové společensko – kulturní procesy na pohraničí. Na pohraničích se vytváří druh člověka pohraničí se specifickým společenským povědomím a jednotkovou identitou. Sdílí kulturní život dvou nebo více společenství. Někdy mění národní příslušnost1. Je to člověk jakoby vnitřně roztržený, který se často nedokáže rozhodnout mezi různými způsoby života, který však v socializačním a výchovným procesu získává dovednosti svobodného pohybu ve dvou nebo více kulturách, vybírání si z nich různých prvků pro konstruování své identity. Kulturní valence lidí pohraničí, čili jejich pocit zvláštní blízkosti s národní kulturou a jednoduchost používání jejich obsahů a vzorů jak v každodenním životě, tak i v situacích výjimečných2, se stává dvojitá a ani jejich národní identita není sourodá. Použijeme-li metaforu, takoví lidé vždy žijí na hranici, vždy se pro někoho stávají jiní, často cizí a vystavení na odlišnost a cizost ostatních. Takže se objevil nějaký „nový“, bezpochyby „cizokrajností“ poznamenaný člověk obdařený novou identitou – nesourodou, složitou, zformovanou dvěma stranami nějaké hranice. 1 2 A. Sadowski: Pogranicze polsko-białoruskie: tożsamość mieszkańców. Białystok 1995, s. 46. A. Kłoskowska: Kultura. V: Encyklopedia socjologii. Warszawa 1999, s. 107. �Dziedzictwo kulturowe • Kulturní dědictví 12 3. Neustálé se mění společenská a kulturní souvislost, ve které se formuje národní identita současných společenství, což se zejména projevuje v pohraničních oblastech, mnohdy multikulturních. Kdysi byla identita člověka závislá na příslušnosti k určité větší skupině a byla uzavřená v rámci příslušnosti k nějaké třídě nebo národu. Dnes je tato identita uvolněná a multidimenzní, neboť se oslabila síla ovlivňování dědictvím, tradicemi, naopak se posílil pohyb lidí, kteří se určitým způsobem uvolnili od poměrně homogenních společenství, ve kterých byly kulturní vzory předávány z generace na generaci. Tradiční ukazatelé naznačující kam směřujeme ztratily význam a současný svět nám poskytuje velice široký výběr možností kým být, jak tvořit sebe sama a stavět svou identitu3. 4. Dochází k rychlým proměnám významu a funkce hranice. Tento proces se výrazně projevuje zejména v Evropě. Zde hranice – obzvlášť mezi státy, které jsou součástí Evropské unie – výrazně ztrácejí svou přísnost, stávají se čím dál tím více otevřené a tím pádem pořád méně nepropustné. Schengenská smlouva, kterou podepsalo v roce 2007 také Polsko a několik jiných států včetně České republiky, dává hranicím přímo symbolický charakter. Takový charakter přijala také polsko-česká hranice. Už tři roky se stává jakoby neviditelná, což znamená, že ji lze překročit aniž by si člověk uvědomil, že přechází z jedné strany na druhou. Zvláštním znakem Střední a Východní Evropy je vznik během posledních let několika nových hranic, kolem kterých se vytvářejí nová pohraničí. V případě Polska se jedná o změny na východním pohraničí po rozpadu Sovětského Svazu a na jižním pohraničí po rozpadu Československa. Zvýšil se počet center působících na tyto oblasti, a co je s tím spojeno, paleta hodnot, kultur a vzorů chování. 5. Na Těšínském Slezsku se zintenzivňují přeshraniční procesy. Přeshraničnost je zde široce chápána jako veškerá mezinárodní komunikace mezi různými státy a národy, ale také kulturami přes jejich hranice. V prostoru evropských pohraničí se objevovaly nové institucionální formy přeshraniční spolupráce ve formě euroregionů. Po několika letech fungování těchto euroregionů, které spoluutvářelo Polsko je možno konstatovat, že dosáhly úspěchu – byly splněny základní cíle, jaké si kladli zástupci lokálních a regionálních samospráv, především v rozsahu vypracování společných postupů řešení problémů a překonávání méně rozvinutých oblastí a obtíží charakteristických pro periferní oblasti. Euroregiony organizují a podporují spolupráci nejenom na hospodářské, ekonomické úrovni, ale také na úrovni společenské a kulturní. Pozorování života na pohraničích dovoluje vyvodit závěr, že euroregiony rozhodně zvýšily dynamický rozvoj těchto oblastí a prolomily jejich periferní charakter. Na polsko-českém pohraničí působí pět euroregionů a jedním z nich je založený v roce 1998 Euroregion „Śląsk Cieszyński–Tĕšínské Slezsko”, který zahrnuje 60 polských a českých obcí a jehož sídla se nacházejí v Těšíně a Českém Těšíně. Polské a české kanceláře Euroregionu řídí fondy mikroprojektů, o které se mohou ucházet všechny příhraniční bezpříspěvkové organizace, které mají právní subjektivitu. Přeshraničnost přítomná stále více na Těšínském Slezsku spočívá také v tom, že obyvatelé obou stran hranice odvážněji vcházejí se svými obchody a potřebami na tu druhou stranu hranice, zároveň reagují bezchybně a rychle na potřeby jejich obyvatelů. 3 A. Giddens: Sociologia. Warszawa 2004, s. 53. �Předmluva 13 Na druhé straně nejen nakupují, ale také hledají práci, zakládají firmy, pronajímají a dokonce i kupují byty, využívají služby atd. Toto je výsledkem několika let trvání otevřené hranice, ale především členství obou států v Evropské unii a vstupu v roce 2007 do Schenghenské zóny. Tak jako to určují základní pravidla obsažená v úmluvách zakládajících Evropská společenství, dochází na polskočeské hranici k volnému pohybu osob, kapitálu i zboží. Existuje také volnost poskytování služeb, což stále více využívají obyvatelé Polska a Česka, nejenom z příhraničních regionů. 6. Mnoho badatelů spojuje současné, náhlé proměny příhraničních regionů s procesy obecně nazývanými „globalizačními“. Pokud se podíváme na kritéria globalizace, která jsou určovaná znalci této problematiky, najdeme potvrzení dané závislosti. Ve společensko – kulturní oblasti globalizace se sebou přináší neustále rostoucí pohyb lidí, kteří se svobodněji přenášejí z jednoho společenství do druhého a z jedné kultury do jiné. Identita jednotek a společenských skupin se stává vzhledem k tomu plynulá a multidimenzní, poněvadž dochází k oslabení síly ovlivňování společensko – kulturního dědictví a tradičního, mezigeneračního odkazu kulturních vzorů chování. Hlavními hesly globalizace se staly: svoboda, různorodost, pluralita, mnohovýznamnost, lokálnost, souhlas s multidimenzním člověkem. Současně dochází k zesílení procesu globalizace, neboli vzájemného pronikání toho, co je lokální a univerzální, chápané také jako proces ochrany lokální kulturní či etnické identity. V důsledku globalizačních procesů – podle tvrzení znalců této problematiky, v multikulturních společenstvích, jako je třeba Těšínské Slezsko, se obzvláště výrazně projevuje problematika identity jednotek a společenských skupin, které každý den žijí v místě styku dvou nebo více kultur, v neustálém kontaktu s „odlišným“. Členové multikulturních společenství neustále obcují s kulturou částečně odlišnou od jejich vlastní, ve své identitě integrují – často nevědomky – vzory té druhé kultury, které pak realizují v každodenním životě. Současnost Těšínského Slezska jako regionu státního, národního a kulturního pohraničí formovaly vlivy z minulosti – originální kulturní dědictví této země. Právě to může být klíčem k vytvoření obrazu, osobité mozaiky individuálních a hromadných, veřejných identit této oblasti. Stojí proto za to najít odpovědi na otázky: jaké vlastní, individuální portréty a obrazy své společnosti budují obyvatelé Těšínského Slezska na obou stranách polsko-české hranice? Co znamená být těšínským Slezanem, jaké vlastnosti a životní vzorce o tom rozhodují? Jakými postoji se charakterizují obyvatelé těšínské země vůči minulosti svého regionu a jeho tradici? Jakým způsobem dochází k rodinnému předávání regionálních tradic a jaké instituce se o toto předávání zajímají, obzvláště ve vztahu k mladé generaci? Tyto otázky si položili badatelé ze Slezské univerzity, Katedry etnologie a vzdělávacích věd nacházející se v Těšíně a z organizace Kongres Poláků v České republice. Rozhodli se společně vytvořit projekt Kulturní dědictví jako klíč k identitě obyvatel polsko-českého pohraničí na Těšínském Slezsku. U příležitosti 1200 let Těšína, který získal akceptaci, a v souvislosti s tím finanční prostředky pro uskutečnění z Evropského fondu regionálního rozvoje (EFRR) prostřednictvím Euroregionu „Śląsk Cieszyński – Těšínské Slezsko“. Výsledkem těchto výzkumů je tento svazek – soubor zajímavých příspěvků, které zahrnují různorodé oblasti života polsko-českého pohraničí a mají �14 Dziedzictwo kulturowe • Kulturní dědictví svůj původ v různých oblastech vědy a které jsou spolehlivým základem pro poskytnutí odpovědí na problémové otázky. Program rozborů vedených etnology, antropology, historiky, sociology, pedagogy, politology a jazykovědci zahrnoval tuto problematiku: - kulturní kapitál měst pohraničí, - identita obyvatel Těšínského Slezska na obou stranách hranice, její projevy, podmíněnosti a proměny, - současné reminiscence minulosti: konfliktů, sporů a antipatií, - etnické stereotypy, - náboženská diferenciace těšínské země jako specifický rys její multikulturnosti, - mezikulturní vzdělávání na Těšínském Slezsku a jeho výhled do budoucna, - kultura pohraničí. Tradice a lidové umění jako společné dědictví rozdělení země. Předáváme Čtenářům důležitou publikaci. Na jedné straně ukazuje všechny směry, motivy a oblasti, v jakých těšínské vědecké prostředí spolu s partnery z jiných středisek v Polsku a České republice vede v poslední době výzkumy v rozsahu minulosti, přítomnosti a procesů proměn polsko-českého pohraničí na Těšínském Slezsku. Na straně druhé může být tato publikace zdrojem solidních vědomostí, podpořených empirickými výzkumy, týkajících se různých oblastí života obyvatel hranicí rozděleného Těšínského Slezska, a také toho, co si oni samí myslí o sobě, o svých sousedech z té druhé strany a jak si představují budoucnost své malé vlasti. Halina Rusek �